Po stopách řádu německých rytířů

Termíny:

29.7.2025

Popis:

Řád německých rytířů

Řád sice vznikl ve Svaté zemi před obleženým Akkonem, ale výraznou stopu zanechal i v českých zemích. Řád se rozšířil v celém Středomoří. Když se situace ve Svaté zemi přiostřila, rytíři zamířili do Evropy. Největší slávu si vydobyli v Prusku a Pobaltí, kde řád zřídil vlastní stát. Rytíři tu až do poloviny 16. století zakládali hrady a města a křtili „neposlušné pohany“ rychlostí a způsoby, které by jim v dnešní době vynesly řadu žalob u mezinárodního soudu. Do českých zemí vstoupili už na přelomu 12. a 13. století s požehnáním krále Přemysla Otakara I. a s podporou svaté Anežky České, která v nich viděla nástroj pomoci i ochrany. První řádové komendy – tedy kláštery se špitály – vznikly u dnešního kostela sv. Petra na Poříčí v Praze, v Opavě či Bílině. Němečtí rytíři se v českých zemích neusadili náhodně. Vybudovali si pevná sídla, která sloužila jako správní centra, vojenské pevnosti i symboly moci. Mezi ty hlavní patřila Opava, Bruntál a Sovinec coby téměř nedobytná hradní pevnost v podhůří Jeseníků. Jejich sídla nebyla jen o obraně – rytíři zde spravovali statky, vybírali daně a řídili místní život. My si prohlédneme dvě památky vztahující se k tomuto řádu.

Hrad Sovinec

Největší moravský hrad byl založen mezi léty 1329–1332 bratry z rodu Hrutoviců. V 17. století, kdy hrad vlastnil Řád německých rytířů, byla postavena většina hradeb a bastionů včetně samostatné dělové bašty. Vojenský význam hradu od konce 17. století postupně klesal a v polovině 18. století byl odzbrojen. Hrad sehrál klíčovou roli během třicetileté války, kdy odolával švédskému obléhání. Pevnost byla několikrát napadena, ale vždy se statečně bránila, než v roce 1643 padla. Švédové Sovinec nešetřili: vypálili ho a vyplenili. Po požáru v roce 1784 byly hradní věž a jižní palác sníženy o jedno patro. Postupný rozklad hradu, který byl na počátku 19. století dokonce rozprodáván na stavební materiál, byl zastaven až ve 40. letech 19. století. Na hradě působil seminář i lesnická škola, a od roku 1904 byl změněn na letní sídlo velmistra Řádu německých rytířů. V době 2. sv. války sloužil wehrmachtu a jako zajatecký tábor. Při přechodu fronty roku 1945 hrad vyhořel. Zabezpečovací práce byly zahájeny již v roce 1951, rekonstrukční práce probíhají dodnes. Sovinec byl odjakživa masivní hrad na strmé skále, kde šlo hlavně o strategii a přežití. Prohlídka bez průvodce – vstupné 150/100 Kč.

Zámek Bruntál

Renesanční, barokně upravovaný Zámek Bruntál se zámeckou expozicí s původním mobiliářem a cennými nástěnnými rokokovými malbami patří k nejvýznamnějším objektům svého druhu ve Slezsku.Na rozdíl od jiných zámků v České republice má zámek v Bruntále netradiční dispozici ve tvaru kruhové výseče s renesančním arkádovým nádvořím a hodinovou věží. V romantickém prostředí zámku byly natočeny i filmové pohádky – Císař a tambor a Zlatník Ondra. Zámek je rovněž sídlem regionálního Muzea v Bruntále, které zde má odborná pracoviště i muzejní knihovnu. Vstupné 150/100 Kč.

Pradědova galerie

Galerie se rozkládá se na rozloze čtyř hektarů. Během prohlídky můžete shlédnout 250 vyřezaných plastik zvířat a hlavně chloubu řezbáře Halouzky – betlém v životní velikosti, který již čítá 154 soch a váží přes 20 tun. Nechybí zde ani slon či velbloud v životní velikosti. Betlém byl rovněž vystaven u příležitosti světového kongresu betlémářů v Hradci Králové, kde byl oceněn titulem Největší betlém na světě. Dominantou celé galerie je socha vládce jesenických hor – děda Praděda, která se tyčí do výše 10,4 m a váží okolo 15 tun. Po ní je také galerie pojmenována. Za třetí unikát v galerii řezbář Halouzka považuje obří dřevěný obraz Děda Praděda a jeho říše, který původně stál v kamenné rozhledně na vrcholku Pradědu. Obraz je vyřezán ze čtyřiadvaceti lipových kmenů a naleznete jej v jedné ze zastřešených částí expozice. Vstupné 140/70 Kč.

Tisk informací o zájezdu (bude zobrazen náhled pred tiskem)